Navzdory více než desetiletému mezinárodnímu úsilí o ochranu ohrožených druhů žraloků nová studie ukazuje, že nelegální obchod se žraločími ploutvemi zůstává rozšířený a přetrvávající po celém světě. Výzkum mořských biologů Diega Cardeñose z Floridské mezinárodní univerzity a Damiana Chapmana, ředitele Výzkumného programu pro ochranu žraloků a rejnoků v Mote Marine Laboratory and Aquarium, poukazuje na významný rozdíl mezi pravidly a realitou.
Rozsah problému
Studie zveřejněná v Science Advances se zaměřuje na Hongkong, hlavní centrum obchodu se žraločími ploutvemi. Vědci zjistili, že ploutve 4 z 5 druhů žraloků regulovaných Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) se pravidelně nacházejí na hongkongských trzích, a to navzdory minimálnímu množství zaznamenaného legálního obchodu od roku 2014.
Genetická analýza odhaluje alarmující nesrovnalosti. Studie zjistila, že počet ploutví bílých velryb a kladivounů byl 70 a 10krát vyšší, než se očekávalo na základě oficiálních počtů.
Předpisy CITES a jejich omezení
V roce 2013 světová komunita uznala závažnost problému a uvalila obchodní omezení na pět zvláště zranitelných druhů žraloků – tři velké druhy žraloků kladivounových (chřestící, hladký a velký), žraloka dlouhého a žraloka bílého. Tyto předpisy vyžadují, aby veškerý obchod byl registrován a certifikován, aby neohrožovalo přežití druhu.
Vědci však poznamenali, že „existuje obrovská propast mezi tím, co je napsáno na papíře, a tím, co se děje ve skutečném světě“. Zařazení těchto druhů do přílohy CITES II umožňuje obchod pouze tehdy, je-li legální, sledovatelný a udržitelný. Většina – 81 % – zemí, které vyvážejí žraločí ploutve, však obchod s tímto druhem nikdy nenahlásila, což silně naznačuje pokračující nelegální vývoz.
Metodika: Sledování ploutví pomocí analýzy DNA
Studie analyzovala obchodní údaje a provedla rozsáhlou analýzu DNA téměř 20 000 vzorků žraločích ploutví odebraných z trhů v letech 2014 až 2021. Toto genetické sledování odhalilo, že nelegální obchod se rozprostírá na kontinentech a je spojen s mnoha významnými rybářskými národy. Tým výzkumníků identifikoval několik zemí podezřelých z aktivní účasti na nelegálním obchodu se žraločími ploutvemi, včetně Španělska, Tchaj-wanu, Spojených arabských emirátů, Filipín, Ghany a Brazílie.
Hrozby pro populace žraloků a ekosystémy
Žraloci kladivouni a žraloci bílí jsou Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) klasifikováni jako ohrožení nebo zranitelní. Jejich pokračující vykořisťování představuje vážnou hrozbu a tlačí populace blíže ke kolapsu. Cardeñosa varuje, že „dosahujeme bodu zlomu, kdy pokud se rybolov a obchod s těmito druhy výrazně nesníží, tito žraloci zmizí.“ Ztráta těchto životně důležitých předních predátorů by mohla destabilizovat mořské ekosystémy, což by pro člověka mohlo vést k nepředvídatelným a potenciálně škodlivým důsledkům.
Výzva k silnější akci
Autoři studie vyzývají mezinárodní společenství, aby přijalo ráznější opatření, požadují silnější prosazování mechanismů CITES, větší transparentnost obchodu a rozšířené genetické monitorování v celém dodavatelském řetězci. Chapman uzavírá, že „osvětlení tohoto problému je důležitým krokem k jeho vyřešení“ a zdůrazňuje potřebu přísnějších opatření, jako je možnost celosvětového zákazu obchodu s ploutvemi žraloka bílého, o kterém se bude v prosinci zabývat CITES. Zjištění zdůrazňují naléhavost řešení nezákonných praktik k ochraně zranitelných populací žraloků a udržení zdravých oceánů.
